Komíny a jejich pravidelné čištění
K péči o komíny patří i jejich pravidelné čistění, které má význam nejen pro zachování požární bezpečnosti, ale i pro dokonalé využití topného média.
Topná sezóna je již v plném proudu a v posledních dnech hasiči Pardubického kraje vyjížděli pouze ke dvěma případům, kdy hořely saze v komíně. V jednom případě se jednalo o požár sazí v komíně v Bylanech na Chrudimsku. Ihned po příjezdu hasiči vyčistili žhavé saze v komíně a velitel zásahu poté upozornil majitele, že musí být provedena revize kominíkem. K dalšímu požáru sazí v komíně vyjížděli hasiči do Stašova. Tady hořelo asi metr pod vymetacími dvířky komína.
K péči o komíny patří i jejich pravidelné čistění, které má význam nejen pro zachování požární bezpečnosti, ale i pro dokonalé využití topného média. Čištění komína bychom si měli zajistit, neboť dle Nařízení vlády č. 91/2010 se mají komíny u staveb, kde je celoroční provoz – rodinné domy apod. s výkonem topidla do 50kW, čistit nejméně 3x ročně s časovým odstupem maximálně 4 měsíce, pokud bude komín čištěn častěji, je to jen dobře, ale v souladu s nařízením jsou platné pouze s odstupem 4 měsíců a kratším.
V případě nedodržení zákonné povinnosti a zahoření sazí v komíně hrozí provozovateli komínu pokuta a případné krácení pojistného, pokud je objekt pojištěn a dojde ke škodě.
Ke znečištění komínů především přispívá nekvalitní palivo, v případě topení dřevem, je třeba, aby bylo nejméně dva roky zpracováno na topení. Když je dřevo čerstvé, má špatnou výhřevnost, dehtuje a komín se velice rychle zanese sazemi. Poté stačí trochu více zatopit a požár sazí v komíně je tu. Další možnou příčinou vzniku požáru může být výměna tepelného spotřebiče (kotel, krbová kamna, krbová vložka apod.) za výkonnější a zkrácení kouřovodu do komína. Dříve lidé měli povětšinou kouřovod přes celou místnost, tím se spaliny v kouřovodu ochlazovaly a do komína nevstupovaly tak horké. Nyní jsou kouřovody kratší, kotle výkonnější i o více než 100% oproti původnímu spotřebiči a spaliny mají tak v komínu i třikrát vyšší teplotu.
Pokud dojde k požáru sazí v komíně je možné požár hasit ještě před příjezdem jednotek PO, a to pomocí suchých sypkých nehořlavých materiálů, zejména písek, a nebo pomocí ručního hasicího přístroje práškového.
Hasiči připomínají, že otvory do komínového tělesa, takzvané sopouchy, je třeba opatřit keramickou vložkou nebo zděří stejného průměru jako mají kouřovody. Vlastní komínové těleso musí mít kompaktní nepoškozené zdivo, musí mít v každém případě povrchovou úpravu takovou, aby komín byl kompaktní, např. omítnutí, v případě že jsou viditelné spáry, musí být zatřeny, popřípadě opatřen obkladem z nehořlavých hmot – to platí i například pro půdní prostory. Účelem není mít snad nejhezčí komín, ale pouze takováto úprava zajistí dokonalou neprostupnost vůči spalinám a přílišnému žáru. Právní předpis také předepisuje jednoznačně provedení vymetacích a vybíracích otvorů. Musí být opatřeny dvojitými plechovými nebo betonovými dvířky, nepoškozenými a dostatečně těsnými.
I takto může skončit dům po požáru komínu
Ze statistiky (a níže uloženého grafu) se dozvídáme, že v letech 2007 a 2008 hořely saze v komíně a někde došlo i k zahoření zazděného trámu. V roce 2009 (podzim) a 2010 a jaro 2011 došlo k ´boomu´ krbových kamen a krbových vložek. Díky špatnému čištění kouřovodů docházelo k nárůstu požárů. V lednu 2011 vešlo v platnost Nařízení vlády č. 91/2010. I díky medializaci tohoto nařízení došlo k výraznému poklesu požárů v podzimní topné sezoně tohoto roku. Tabulka je do poloviny listopadu 2011, tedy zatím není úplná, ale v tuto chvíli lze říci, že lidé si uvědomili, že je potřeba se starat o kouřovody a pravidelně je čistit.
Vendula Horáková, tisková mluvčí